Proč mít doma hotovost?
Když dojde k výpadku proudu, platební terminály i bankomaty přestanou fungovat. V tu chvíli je hotovost jedinou spolehlivou možností, jak zaplatit za potraviny, léky nebo jiné nezbytné potřeby.
ECB zdůrazňuje: „Hotovost je symbolem bezpečného aktiva a nezbytného nástroje pro nouzové platby.“
Kolik peněz odložit?
Ekonomové doporučují, aby čtyřčlenná domácnost měla uloženou hotovost v hodnotě kolem 10 000 Kč, tedy zhruba 2 500 Kč na osobu.
Část rezervy se doporučuje držet i v cizí měně, například v amerických dolarech, které si v krizových dobách lépe udržují hodnotu.
Hotovost i přes digitalizaci roste
Podíl bezhotovostních plateb v Evropě dlouhodobě roste. V České republice se dnes většina běžných plateb uskutečňuje kartou či mobilem a mladší generace už často peníze v hotovosti téměř nenosí. Přesto je zajímavé, že celkový objem oběživa v ekonomice stále stoupá.
Lidé si totiž uvědomují, že hotovost představuje jistotu – ať už pro drobné platby, nebo právě jako finanční rezerva pro nenadálé situace. Tento trend není specifický jen pro Česko, ale je vidět napříč celou eurozónou.
Doporučení i v českém prostředí
Některé státy EU, jako Finsko nebo Rakousko, už podobná doporučení zavedly. Česká republika částku zatím nestanovila, ale ministerstvo vnitra ve své krizové příručce uvádí, že je vhodné mít připravenou hotovost v bankovkách i mincích různých hodnot. Praktické je mít menší nominály, aby platby byly jednodušší i v mimořádných podmínkách.
Kybernetické hrozby nejsou teorie
Závislost na elektronických platbách s sebou nese i riziko kybernetických útoků. V minulých letech došlo k několika incidentům, které ukázaly, jak zranitelná může být digitální infrastruktura:
· Švédsko – rozsáhlý výpadek systému Swish, který je tam dominantní platební metodou, zcela ochromil možnost platit.
· USA – kybernetický útok na Colonial Pipeline paralyzoval zásobování palivy a ukázal, jak rychle se může kybernetická hrozba dotknout běžného života.
· Dánsko – výpadek tamního poskytovatele platebních služeb trval několik hodin a zasáhl miliony lidí.
Podle expertů lze očekávat, že podobných incidentů bude přibývat, protože digitální platby jsou lákavým cílem pro útočníky. Hotovost je v tomto směru odolná a nepodléhá kybernetickým rizikům.
Nejde jen o generace zvyklé na karty
V Česku si především mladší lidé zvykli na bezhotovostní platby. Pokud ale dojde k výpadku infrastruktury, může se absence hotovosti stát vážným problémem.
Ekonom Lukáš Kovanda upozorňuje:
„To, že si člověk bez hotovosti nemůže koupit ani základní léky, může mít fatální následky.“
Blackouty nejsou jen hypotetické
Blackouty v Evropě nejsou pouhou hypotézou – v roce 2025 jsme jich byli svědky dvou dramatických případů.
V dubnu: 28. dubna 2025 zasáhl masivní výpadek elektrické sítě celou Pyrenejskou oblast – Španělsko, Portugalsko a části jižní Francie zůstaly několik hodin bez proudu. Náhlý pokles až 15 GW ve výrobě (tedy zhruba 60 % zatížení) spustil kaskádu výpadků, které zasáhly dopravu, telekomunikace i nemocnice.
V Česku: 4. července 2025 došlo k vážnému incidentu, když porucha přenosové linky V411 a problémy na elektrárně Ledvice vyvolaly výpadky v severovýchodních částech republiky a ovlivnily i Prahu. Veřejná doprava byla zastavena, nemocnice přešly na záložní zdroje, lidé uvízli v výtazích a lokální služby fungovaly jen omezeně.
Závěr:
Hotovost není konkurentem digitalizace. Je to rezerva, která doplňuje moderní platební metody a poskytuje jistotu v časech, kdy selhávají technologie. Uchovávat doma menší finanční polštář je proto rozumné – nejen podle doporučení ECB, ale i podle zkušeností z posledních krizových let.
Zdroj: Dumbrovská Z. (2025), Mějte doma hotovost pro případ, že vypadnou systémy, vyzývá Evropská centrální banka | TN.cz.